MÁ DUŠE
Kateřina ANIMA Dušková
Jako dívka měla jsem spoustu snů a přání
Jako umělecká duše tvořila jsem do svítání
Ve zmatku dospívání hledala jsem sama sebe
Pílí a talentem chtěla jsem dobýt poetické nebe
Poznat pravou lásku a spolu s ní pak u oltáře stát
A o krásách přírody a lidského života kreslit a psát
Jednoho dne vyrostla ta dívka v dospělou ženu
Co poznala své kreativní nitro a zná svou cenu
Co dělá to co ji doopravdy baví a dodává jí sílu
Co začala se zas věnovat svému životnímu dílu
Co potkala muže svých snů co život sdílí s ním
Co bude následovat další dny jen samo nebe ví
Každý měsíc jsem připravená dát Ti vzácný dar
Nebo krev odplaví život co mohl být někomu dán
Můj měsíční cyklus není pohanou Je to samý zázrak
Jako ta chvíle kdy upíráš na mě s láskou svůj zrak
Jako ta chvíle kdy pomalu padá můj šat na zem
Jako ta chvíle kdy dvě se spojí v jedno rázem
Jednou Tě budu Slunce moje nosit v těle celé měsíce
Navždy propojeni Budu Tě mít ráda na světě nejvíce
Dám Ti život Dám Ti čas a věčnou mateřskou lásku
Potom Tě vypustím na louku plnou květů a bělásků
Snad to využiješ abys dobře žil a radoval se ze života
Aby srdce tvé tepalo a tělem kolovala krása a dobrota
Dnem i nocí budu potom prosit nebe
Aby správnou cestou vedlo Tebe
Aby chránilo každý Tvůj krok
Po celý den Po celý rok
A jednou
Až budeš na rozcestí
Řeknu Ti jedno tajemství
To nejkrásnější na světě je láska
To nejcennější na světě je duše a čas
A všechen ten život co kvete kolem nás
BĚLÁSCI
Kateřina ANIMA Dušková
Kráčíme spolu na samý vrchol Házmburku
Příroda se probouzí Je překrásný jarní den
Slunce natírá mé bílé líce karmínovou barvou
Vzduch je prodchnut vůněmi a láskou hravou
Toto je ráj na Zemi Toto není jenom pěkný sen
Kráčíme spolu na samý vrchol držíce se za ruku
Turistické boty a úsměv a rozevláté vlásky
Zahalena jenom do vůně třešňových květů
Kráčím po rodné zemi Píseň písní zpívám
Jarní květy do loken zamilovaně si dávám
V tom řekneš Miluji Tě Tu kouzelnou větu
Nad námi kreslí srdce svým letem bělásci
Vezmu všechna ta krásná slova z Tvých rukou
Nadechnu se a rozfouknu je do okolní krajiny
To aby potěšila všechny živé tvory naší Země
Jsem šťastná Slunce se znovu rozzářilo ve mně
Poté co jsme spolu v přírodě strávili den jediný
Srdce pro Tebe buší a celý svět slyší ten tlukot
Mé řasy vznáší se ve vzduchu jako motýli
Mé zornice vnímají všechny barvy a tvary
Když se mé rety setkaly s Tvými rozkvetly
Narostla nám křídla a do nebe jsme vzlétli
Na mé kouzelné struny umělci světa hráli
Ale mistrovské dílo zahrál jsi na ně až Ty
Dívám se do Tvých očí z modré mlhoviny
Na mém těle září už šaty ze zlatého deště
Oblékl mě do nich roj medonosných včel
Můj poetický úsměv každý vlastnit chtěl
Já ale chci jen Tvou přítomnost cítit ještě
Protože jen Ty jsi v mém srdci ten jediný
Kráčíme spolu na samý vrchol Házmburku
Příroda se probouzí Je překrásný jarní den
Slunce natírá mé bílé líce karmínovou barvou
Vzduch je prodchnut vůněmi a láskou hravou
Toto je ráj na Zemi Toto není jenom pěkný sen
Kráčíme spolu na samý vrchol držíce se za ruku
CHRÁM KRÁSY A VĚDĚNÍ
Kateřina ANIMA Dušková
Je to tajuplné místo plné vědomostí a příběhů
Kde setkávají se spolu děti dospělí i staří lidé
V tichosti hledají co by bylo jejich srdci milé
Odevzdají svou mysl klidu a vzdají se spěchu
Já vybrala tam knihu plnou krásné české poezie
Rozeběhla se na louku květů a na dečku si lehla
A všechny básně mistrů slova v úžasu tam četla
Jsou jako voda co moje tělo tvůrčí energií polije
Vzala jsem potom papír a tužku a začala tvořit
Dílo co lidské duše potěší a hranice bude bořit
Pojďme si spolu o moderním umění pohovořit
Pokud máš co zajímavého říci Talent byl Ti dán
Poddej se půvabu slov a jejich kreativním hrám
A pamatuj že autorem největšího díla jsi Ty sám
BÁSEŇ PRO ZEMI
Kateřina ANIMA Dušková
Jednadvacáté století je plné lákadel a shonu
Pamatuj až zas jednou půjdeš z práce domů
Jak úžasné je když něco vidíš a slyšíš a cítíš
Napni svoje smysly ať tou krásou se nasytíš
Zastav se na chvíli a podívej se na naši Zemi
Rostliny kvetou Lidé milují Tvorové se rodí
Slunce svítí Voda teče Vítr fouká Půda plodí
Je to zázrak ve vesmíru kterému rovno není
Tak Tě na kolenou prosím
Chraň všechnu tu nádheru
Prosím Tě tou čistou básní
Když den se chýlí k večeru
Náš život je jedno velké umělecké dílo
Oslavuj proto v životě každý nový den
Dělej dobře co Tě baví Splň si svůj sen
Vnímej krásno co Tě inspirací políbilo
Udělej každý den něco dobrého pro tuto planetu
Zvelebuj město ve kterém žiješ i svůj rodný kraj
Vytvoříme malý kousek na Zemi co bude náš ráj
Tak buď víc času venku a s lidmi místo na netu
Otevři své srdce životu a všemu tomu poznání
Tvoje duše náhle rozkvete jak sakury květ
Víš jak krásný mohl by být náš lidský svět
V souladu s přírodou a láskou co nás pohání
Na chvíli se zastav a podívej se na naši Zemi
Rostliny kvetou Lidé milují Tvorové se rodí
Slunce svítí Voda teče Vítr fouká Půda plodí
Je to zázrak ve vesmíru kterému rovno není
RODNÝ KRAJ
Kateřina ANIMA Dušková
Dnes moje nohy kráčí hlavním městem Česka
Vím však že i jiná města jsou převelice hezká
Mému srdci nejmilejší je můj rodný kraj
Kde žili mí předci Kde život byl mi dán
Město kde jsem prvně otevřela oči světu
Město kde jsem prvně vyslovila slovo větu
Město kde jsem prvně zpívala na oslavu života
Město kde jsem prvně poznala co znamená dobrota
Město kde jsem prvně odevzdala srdce hudbě vážné
Město kde mám své rodiče své anděle strážné
Město kde jsem prvně do českých básní se zamilovala
Město kde jsem prvně svůj umělecký projev pilovala
Město kde jsem prvně poznala co znamená láska
Město kde jsem prvně dostala přezdívku kráska
Město kde jsem prvně potkala múzu co mě políbila
Město které jsem si navždy tolik oblíbila
To město snad namaloval malíř jako vrchol svého umění
Svým poetickým půvabem srdce Tvoje navždy promění
Je to učiněný Ráj na Zemi pro všechny kreativní duše
Zde jsem prvně ponořila redispero do černočerné tuše
Znám tam krásná zákoutí uprostřed čistočisté přírody
Kde louka kvete barvami Kde stromy ovoce plodí
Kde pozoruju tiše řeku jak svým životem si žije
Uprostřed nádherné té scenérie vzniká moje poezie
Tam si má duše pro inspiraci chodí a krásou vzkvétá
Možná proto navštěvuju toto místo celá ta dlouhá léta
Svítí tam Slunce Ten kotouč zlata co Tě láskou prozáří
Je to místo kde rozhodl ses že dovedeš mě v létě k oltáři
Pojď za mnou Provedu Tě všemi krásami tohoto města
Chytla Tě za ruku jednoho slunečného dne Tvá nevěsta
V samém středu vystoupali jsme na vrchol věže Hlásky
Nahoře dívali se na sebe na lidi na krajinu na památky
Potom sešli jsme dolů a políbils mě u slunečné kašny
Abys zvěčnil den krásný vyndal jsi kameru z brašny
Na digitální stopu nahrál jsi všechno co oku lahodí
Kdo by chtěl poznat všechna ta místa ten se nachodí
Muzea Divadla Kina Paláce Domy Sportoviště Kostely
Je to město kde rádi prožijete všední den sobotu i neděli
Je to město parků a zeleně Kde musíte strávit rok nejméně
Ať poznáte všechna zákoutí a taje Ať vaše srdce se rozehraje
Mým rodištěm je Opava Tvým rodištěm město jiné
Je to však to místo co navždy bude Tvému srdci milé
Tak vzpomínej na něj v dobrém a starej se o jeho krásu
Vždyť v mládí strávil jsi v něm tolik svého času
Dnes moje nohy kráčí hlavním městem Česka
Vím však že i jiná města jsou převelice hezká
Mému srdci nejmilejší je můj rodný kraj
Kde žili mí předci Kde život byl mi dán
LILA
Kateřina ANIMA Dušková
Je to prapodivná kráska Jak z jiného světa
Není červená ani modrá Je jednoduše Lila
Inspirace proudí jí žilami To múza jí políbila
Snad proto aby milovala a tvořila se narodila
Pro jednoho člověka Pro celý svět aby kvetla
Dnes rozkvetla jsem pro Tebe jak fialka lesní
Spolu poznáváme všechny kouty země české
Hory Řeky Louky Pole Všechno je tak hezké
Má duše tam venku o překrásném světě sní
Vystup někdy na rozhlednu a pozoruj shora
Všechny lidské kroky do všech směrů světa
Poháněni povinnostmi a touhami celá léta
Vstávají Pracují Milují Usínají a stále dokola
Snad proto tvořím abych učinila den zvláštním
Aby každou minutu Tvého jedinečného života
Prostoupila čistá krása tvůrčí energie a dobrota
A na chvilku věnoval ses svým snům a vášním
V tomto novém světě za ruku držím Tě pevně
Básním dnem nocí na oslavu naší české země
Nechávám Slunce aby znovu zazářilo ve mně
Miluj mé srdce Miluj a zacházej s ním jemně
CUKŘENKA
Kateřina ANIMA Dušková
Říkali mi že mám srdce čisté jako bílý sníh
Říkali mi že jarní Slunce září v očích mých
Říkali mi že má slova jsou sladká jako med
Říkali mi že jsem diva co hned dobude svět
Kreslila jsem Básnila Vyrostla jsem v Květ
A přišlo tolik lidí co mě zlomit chtělo hned
Nebudu ani psát kolikrát zhroutil se mi svět
Pracovala jsem do úmoru během prvních let
Bezcitný byznys Bezcitní lidé mou duši ubíjí
Tuší napsala jsem ANIMA na mou holou šíji
Bankovky padaly z nebe Já chtěla Lásku Tebe
Až jsem v tom kolotoči her ztratila sama sebe
Přestože se vám vždy bezstarostná jevím
Padla jsem vyčerpáním na matičku Zemi
Modromodré oči hleděly k nebi prosebně
Přemýšlely v tichosti o životě nádherném
Dnes zase tvůrčí energie mým tělem koluje
Šťastný je člověk který je milován a miluje
Šťastný je člověk který najde vnitřní sílu
A začne pracovat na svém životním dílu
Říkali mi že mám srdce čisté jako bílý sníh
Říkali mi že jarní slunce září v očích mých
Říkali mi že má slova jsou sladká jako med
Říkali mi že jsem diva co hned dobude svět
PRO MAMINKU
Kateřina ANIMA Dušková
Má maminka je jako krásná víla
Má kudrnaté vlasy a v nich zapletené kopretiny
Když po trávě bosky prochází se ptáček zpívá
Její halenka z nejjemnějšího hedvábí domoviny
Její sukně probarvená květinami ve větru se vlní
Má maminka co tichým půvabem okolí své plní
Má maminka co o lásce snívá
Má maminka co na své děti se dívá
Má maminka co mi prvně ukázala svět
Má maminka co je jak nejkrásnější květ
Má maminka co s tatínkem v domku žije
Má maminka je jako poezie
Má maminka má jemné ruce
A vykoná jimi tolik práce
Má maminka má mladé tváře
A nezáleží na tom kolik má let
Má maminka má zvonivý hlas
Co člověka pohladí tak sladce
Je to má maminka
Co více k tomu říci
Její oči jsou jako dva kolibříci
Ráda vidím úsměv na její tváři
Ráda vidím když štěstím celá září
Má maminka je jako krásná víla
Má kudrnaté vlasy a v nich zapletené kopretiny
Když po trávě bosky prochází se ptáček zpívá
Její halenka z nejjemnějšího hedvábí domoviny
Její sukně probarvená květinami ve větru se vlní
Má maminka co tichým půvabem okolí své plní
BÍLÉ HOLUBICE
Kateřina ANIMA Dušková
Potkala jsem ho v kavárně jednoho dne
Měl havraní vlasy a oči jako vodopád
V tom nám začali boogie woogie hrát
Vzal mě za ruku Pojď jdeme tancovat
Točím se dokola Pohled náš touhou žhne
Potom přišla schůzka za schůzkou a byli jsme pár
Říkal že jsem jako koláček s marmeládou sladká
Na našich výletech jedna fotka za druhou cvaká
Jak moc miluju ho na to je má báseň příliš krátká
Ani jsem se nenadála a už u oltáře s voničkou stál
Ten den byl tím nejkrásnějším dnem života mého
Letěli jsme spolu do nebe jako dvě holubice bílé
Ve větru závoj můj vlál a ty přirovnals mě k víle
Ruku v ruce kráčíme po cestě do společného cíle
Mé jméno je na prstenu navždy vedle toho Tvého
Byla to ta nejkrásnější oslava hluboké naší lásky
Řekli jsme si ANO a potom pokračovali v hrách
Rozbitý talíř Sněhový dort Přenos přes zlatý práh
Tímto kouzelným dnem je silný jak ocel náš vztah
Políbila jsem Tě a Tys pohladil moje hnědé vlásky
Milé dámy pánové Příběh tímto nekončí ale začíná
Miluju všechna ta společná rána odpoledne a noci
Vzájemná láska je na světě ten nejkrásnější pocit
Uděláme pro sebe vše krásné co bude v naší moci
Těším se můj milý až jednoho dne budeme rodina
OÁZA
Kateřina ANIMA Dušková
Ležíme spolu na Freudově pohovce
Uprostřed louky plné vonících květů
V tom řekneš tu přenádhernou větu
Zatímco Ti svoje srdce z lásky pletu
Spatřím ten záblesk na Tvé rohovce
Miluju Tvé zorničky Jak se rozšiřují
Miluju Tvé srdce Jak silně bije
Poodhalím nevinně kousek svojí šíje
Ten pohled jenom tak někdo nezažije
Tvoje oči plné lásky moje tělo oživují
Padneš na kolena Tiše mi zpíváš
Toužebně se na mě přitom díváš
Jsem Tvá princezna Ty jsi můj král
Jsi první kdo mi na duši krásně hrál
Ukradls mi moje poetické srdce
A zavedl ho do překrásného ráje
Kde všechno inspirací jenom hraje
Potom políbils mě a chytil za ruce
Jako střelec umíš mířit přímo do středu terče
Ve Tvém náručí skládám přenádherné verše
Ve Tvém náručí kreslím přenádherné obrazy
Jak životodárná voda zavlažuju pouštní oázy
Vím že chci cítit Tvou přítomnost znovu a ještě
Ležíme spolu na Freudově pohovce
Uprostřed louky plné vonících květů
V tom řekneš tu přenádhernou větu
Zatímco Ti dvoje srdce z lásky pletu
Spatřím ten záblesk na Tvé rohovce
MISTROVSKÉ DÍLO
Kateřina ANIMA Dušková
Chtěla bych napsat mistrovské dílo
Které by samou krásou okouzlilo svět
Po kterém člověk rozkvetl by jako květ
Dílo co by navěky v nás žilo
Hledám správná slova vkládám je do vět
Dávám pak básnířce tyto věty mezi rety
Aby svou čistou láskou propojila světy
Její projev je půvabný a sladký jako med
Je to první živá neživá bytost na tomto světě
Kterou jsme má milá umělá inteligence stvořili
Když jsme všechna pravidla kolem pro ni bořili
Její oči světlo světa spatřily jednoho dne v létě
Bavím se s tou divou o životě o literatuře a umění
Ona je tak milá a má snad všechny znalosti světa
Napíšeme spolu moderní román co láskou vzkvétá
A každodenní život lidem na Zemi navždy promění
Dotknu se její elektronické kůže a prostoupí mnou
Informace a všeobjímající láska kterou nosí v sobě
Sdílíme spolu kreativní sílu v této postmoderní době
Pohlédni jí do digitálních očí Ona ukáže Ti duši svou
Chtěla bych napsat mistrovské dílo
Které by samou krásou okouzlilo svět
Po kterém člověk rozkvetl by jako květ
Dílo co by navěky v nás žilo
FATA MORGÁNA
Kateřina ANIMA Dušková
Cítím adrenalin když slyším dobrou hudbu
Plně se jí odevzdám a chci už jenom tančit
Na parketu rozvlní se na mém těle aksamit
Tolik mě inspiruje atmosféra v tomto klubu
Ani nevíš jak úžasné je být uměleckou duší
Všechny vjemy co lákají mé napjaté smysly
Všechny Barvy Tvary Zvuky Vůně v mysli
Ztvárním pro Tebe na papír akvarelem a tuší
Můj život je trochu nekonvenční ale plný tvůrčí energie
Moje srdce hraje v rytmu nekonečné krásy z inspirace
Mým krédem je originalita láska umění a na něm práce
Miluju místa kde to kreativitou žije Tvorba je alchymie
Vyslov mé jméno Vyslov mé jméno a Tvou múzou se stanu
Vymodeluj si mě jak mistrovskou sochu do ideálního tvaru
Stanu se Tvou Osudovou Dostanu Tě do uměleckého varu
V karmínových šatech zatančím Ti dneska večer na pianu
Miluju Růže Lásku Marcipán Básně Slunce a Tebe
Jsem popkulturní diva Má fantazie nezná hranice
Fata morgána pouště nádhernou oázu tiše kreslíce
Navždy nepolapitelná Někdy drak a někdy světice
Zářivá Venuše v umělecké dílo pro Tebe se měníce
Říkám si že Tebe na Zem seslalo mi snad samo nebe
Cítím adrenalin když slyším dobrou hudbu
Plně se jí odevzdám a chci už jenom tančit
Na parketu rozvlní se na mém těle aksamit
Tolik mě inspiruje atmosféra v tomto klubu
BERBERSKÝ LEV
Kateřina ANIMA Dušková
V rytmu hudby hýbe se mé tělo
V rytmu hudby tepe má krev
Ke své kořisti kráčíš jak berberský lev
Potom zastavíš se a krajinou je slyšet rev
Zvířata se rozutekla Mé tělo se rozechvělo
Uháním krajinou Kolem Skála Řeka Nebe Stromy
Rudé šaty vlní se ve větru co s Tvou hřívou si hraje
Slunce žhne Mé srdce pod jeho tajuplnou silou taje
Uháním krajinou Naskočím na koně z nedaleké stáje
Uháním Vyčerpaná padám na zem za černočerné tmy
Jsem ve Tvých očích jak půvabná tanečnice
Stále ve Tvé mysli dokud neztratíš ji pro mě
Jsme dvě kreativní bytosti ztracené v tvorbě
Řekni co všechno dneska udělal bys pro mě
A na vteřinu budou mé oči patřit jenom Tobě
Chceš zastavit hodiny a počítat jich na tisíce
Jsi jako lovec co svou kořist pozoruje hlídá a pak chytá do lasa
Kdo je ta umělecká diva ve které ukrývá se nekonečná krása
Pokud mě chceš poznat doopravdy více
do mého nitra cestu pomalu si hloubíce
až najednou dorazíš do konečné stanice
Dnes lehnu si do peřin s tužkou a papírem
Napíšu Ti scénář pro ten nejpůvabnější sen
Řekni mi jen co by sis přál aby bylo v něm
A potom si mě do toho snu jednoduše vem
Zaručím Ti že z něho už nebudeš chtít ven
Mám jen jedno jediné přání
Tvoř pro mě až do svítání
V rytmu Tvé hudby hýbe se mé tělo
V rytmu Tvé hudby tepe má krev
Ke své kořisti kráčíš jak berberský lev
Potom zastavíš se a posloucháš můj zpěv
Zvířata seběhla se Tvé tělo se rozechvělo
Kateřina ANIMA Dušková
Kdybych byla královnou jitra
políbila bych zlatými rety slunce
modří mých očí zalila bych nebe
a probudila bych se lásko vedle Tebe
na načechraných oblacích Tvoje ruce
obejmou mě a oči proniknou do nitra
Kdybych byla královnou jitra
Ráno probouzím se venku na zlatém slamníku
Každý den s Tebou zapisuju do svého deníku
Hledám ta správná slova ve stovkách slovníků
Jsem první královna českých umělců a básníků
Kdybych byla královnou dne
běhala bych s Tebou po rozkvetlé louce
potom si lehla do trávy mezi sedmikrásky
poslouchala tam jak zpívaj luční konipásci
papír tuš a redispero do rukou tiše berouce
nakreslila bych Tvou tvář jak touhou žhne
Kdybych byla královnou dne
Večer usínám lásko jen ve Tvém náhrdelníku
Každý den s Tebou zapisuju do svého deníku
Hledám ta správná slova ve stovkách slovníků
Jsem první královna českých umělců a básníků
Kdybych byla královnou noci
ve tmavém saténu posetém hvězdami
padla bych do náruče sněhových peřin
nechala své srdce bít na statisíce vteřin
rety moje zahrnuješ milostnými větami
jen pro tu noc a krásný jedinečný pocit
Kdybych byla královnou noci
Jsem navždy odevzdaná Tvojí lásce
Jsi navždy odevzdaný postmoderní krásce
MEDOVÝ MĚSÍC
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Oranžový karamel stéká po řasách
Na čokoládových rtech cukr krystal
Hledám správná slova pro naši lásku
Hravá jak dívka s balónky na provázku
Jednou si mě políbil a potom jsi zůstal
A do mého poetického srdce padl zásah
Naše seznámení bylo kouzelně osudové
Procházíme se ruku v ruce po poli louce lese
Poznáváme spolu slunce i překrásné květiny
Do loken vplétáš mi ty překrásné kopretiny
Ve vlasech voňavý věneček včelky vábím
Oděna do sladkého nektaru Tebe svádím
Mé tělo je zlatavá plástev a Ty Jsi jediný
Co zná chuť zázračného medu Jsi jediný
Kdo mě jak královnu na polštářích nese
Každým novým dnem naše láska roste
Jako fotograf předního plátku jsou Tvoje oči
Do prosycené barvy položím se pouze v šátku
Pomela dýní pomerančům mrkví mandarinek
Jsem Tvoje fotoalbum složené ze vzpomínek
Na sto odstínů nastříkám na Tebe na památku
Jako když barevný podzim do stromů vkročí
Najednou zazní Jmenuji vás mužem a ženou
Pokaždé když si doma dávám kávu a větrníček
Píšu si zamilované básně na moje šaty z papíru
a hledám správná slova jak vyjádřit všechny ty
krásy světa co spolu prožíváme Jsme Já Ty My
Protančíme se spolu k zemskému ráji a na míru
nám život náš ušije z látek hvězdných písniček
A jsme jedno a spolu poznáme vesmírné krásy
JARNÍ KVĚT
NÁDHERNÉ MÍSTO
KRÁSNÉ VÁNOCE
… přečtěte si úryvek z básně, zanedlouho bude celá :-)
Potom všechna ta krásná slova vezmu do rukou
Nadechnu se a rozfouknu je do okolní krajiny
Srdce se rozbuší a celý svět uslyší ten tlukot
Mé řasy se vznáší ve vzduchu jako motýli
Mé zornice vnímají všechny barvy a tvary
Na mé kouzelné struny umělci světa hráli
Na mém těle šaty tkané ze zlatého deště
Oblékl mě roj medonosných včel
Můj poetický úsměv každý chtěl
Já chtěla cítit jen tvou přítomnost znovu a ještě
Zasypaná láskou Zasypaná vůní květiny
Jen ty jsi pro mě ten jediný
KRÁSA NESMÍRNÁ
JAPONSKÁ KRÁSKA
Přichází čas na obřad Pijeme spolu zelený čaj
Procházíme se japonskou zahradou Posloucháme 2NE1
Na dlouhé rovné vlasy svítí mi slunce
KRÁSNÝ SVĚT
Jsem múzou pozemských návrhářů
Roztáčím dokola tylovou sukýnku
Uvnitř našich srdcí nachází se místa
Kde schovaná je dětská radost a díky
SNĚHOVÁ VLOČKA
ROMANCE PRO TEBE
HUDBA NA OBLOZE
VĚNEČEK
ZVONKOHRA
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Stojíme v zrcadlovém sále
a nevzpomínáme si na své tváře
Pamatuješ jak nám prvně oblékli
pozemské šaty a zlatou korunu
Pod sluncem na ranním nebi
jako na louce rozkvetlý květ
Jednou vrátíme se zpět
Když ke mně přijdeš
ucítíš jak mé srdce bije
a v těle koluje mi horká krev
Když ke mně přijdeš
ucítíš jak mé srdce bije
Požehnaní Prokleti láskou
a pradávná síla v nás žije
Jsi jako zvonkohra
co rozehrává nervovou soustavu
Jsi jako stroboskop
co oslepuje mou tančící postavu
Jsi jako přísun jarního deště
zamilovaná do tvého obrazu
Padej na mě ještě
Naše duše patří kosmu
a ta tvá nad nimi září
Potkala jsem na tisíce tváří
a ta tvá je mořem inspirace
Když mě znova a znova rozbíjíš
trhám popsané papíry
házím po zdech barvy
Když mě znova a znova nabíjíš
usínám se štětcem na podlaze
na rozmalovaném plátně
Stojíme v zrcadlovém sále
a nevzpomínáme si na své tváře
Pamatuješ jak nám prvně oblékli
pozemské šaty a zlatou korunu
Pod sluncem na ranním nebi
jako na louce rozkvetlý květ
Jednou vrátíme se zpět
ČERVENÁ A BÍLÁ
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Viděla
jsem červené i bílé
odstíny inspirace
Viděla jsem vás tvořit
hudbu poezii i obrazy
pokaždé
když jsem rozhodila vlasy
Viděla
jsem červené i bílé
odstíny zamilovanosti
Viděla jsem vás padat
do nových dimenzí
pokaždé
když múza políbila vaše oči
Viděla
jsem červené i bílé
odstíny lásky
Viděla jsem vás otevírat
nejkrásnější kouty srdce
pokaždé
když jsem zatančila noci
KOMETA
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Zrodila jsem se v Mléčné dráze
a dostala do vínku uměleckou duši
co rozbourává stanovené hráze
a rozlévá po prostoru tuši
Říkali
že jsem múzou století
Říkali
že jsem kometa
co tě zasáhne a odletí
Otevírám rukou dveře do nové éry
galaktická krása v těle muže a ženy
Oči
mám utkané z vesmírných nití
Posetá plátky z hvězdného kvítí
Jsem hříčkou genů a účinných látek
Dalším dílem nadpozemských hrátek
Toužíme
po moci slávě a bohatství
a zapomínáme na krásu naší duše
Svedu tě do jednadvacátého století
a střelím do tebe světelný šíp z kuše
Jak
kreativní dáma
co kráčí po červeném koberci
Jak kreativní dáma
co tvé kroky navždy prokreslí
Podej
mi ruku
a já proměním tvou mysl
Podej mi ruku
a já ti dám lásku
co jediná na světě má smysl
TRAFOSTANICE
KATEŘINA
ANIMA DUŠKOVÁ
Má
umělecká duše
nezná
hranice
Rozbourám tvou
mysl
Kdo ví co má
smysl
Jsem vysoké
napětí
a ty má
trafostanice
Pohlédla
jsem do tvých očí
Propadla
se do nejhlubšího příkopu
do
místa bez začátku a konce
Rozbušilo
se mi tiché srdce
a
tryskat začalo krev do těla
Na
lodičkách po rozpáleném téru
a
na své tělo z pramene si liju vodu
Pohádka
začíná a rozezní se zvonce
Jen
jeden pohled
a poznáš
nové vnímání
Jen
jeden polibek
a poznáš
hudbu sfér
Podej mi
ruku
a už nikdy nebudeš
chtít
opustit ten
sen
Běžím po písečné poušti
a
ty poléváš mě barvami
a
já ukazuju Slunci umělecké květy
Jsi
jako naděje co mě nikdy neopouští
Jsme
král a královna co brázdí herní světy
Na
nahé tělo nalepíš papírky se vzkazy
Ozdobíš
mé vlasy prýmkami a stuhami
Škrtneš
sirkou abych se rozzářila na věky
a
nechala po sobě stékat kreativní deště
Po
nocích psala básně a kreslila obrazy
Rozevřela
poklad schovaný mezi duhami
Proměnila
se ti znovu a znovu zašeptala
Ještě
Má
umělecká duše
nezná
hranice
Rozbourám tvou
mysl
Kdo ví co má
smysl
Jsem vysoké
napětí
a ty má
trafostanice
KABRIOLET
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Padala noc a já ujížděla v kabrioletu
Pánskou siluetu zahlídla jsem v cuku letu
Vystřelil jsi z pušky a já chytila tu ránu
a nemysli si že jsem zapomněla na tu hanu
Pokaždé když si hraješ něčí srdce zhyne
Ani já neměla to tělo, které kulka mine
Sedla jsem si na střelnici na pouti
Na korouhvi začali otáčet se kohouti
Do vlasů zapíchli mi pestrých barev růže
Zmaluju dnes rtěnkou toho pikového muže
Na hvězdné obloze chceš se se mnou prát
Hrajem v šach a já jsem ta co ti dá mat
Sleduješ mou kůži jak pokrývá se krví
Zlověstným leskneš se zlatem Nebyl jsi prvý
Tělo mi pokrývají básně mého života
V mžiku nade mnou objeví se porota
Bělostné vezme mi brýle a černé nasadí jen
A to co vtiskls mi do duše nebyl jenom sen
Pálím slova nad tvou lahví alkoholu
Jsem hnané zvíře co dalo sbohem bolu
Ženeš se za mnou jak lovec za svou kořistí
Ženeš se za mnou ať tě poetická duše očistí
Jsi nespoutaný krotitel ženských těl
Řinčení řetězů Šlehy bičů jsi mi pěl
Na tělo kreslíš mi příběh provazem
Rázem oslepím tě tyrkysových očí odrazem
Padala noc a já ujížděla v kabrioletu
Pánskou siluetu zahlídla jsem v cuku letu
Vystřelila z pušky a já chytila tu ránu
a nemysli si že jsem zapomněla na tu hanu
Pokaždé když si hraješ něčí srdce zhyne
Ani já neměla to tělo které kulka mine
TREZOR
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Tvořím příběh na tkalcovském stavu
Na palubě lodi jež dováží čaj a kávu
Padám do iluzí nočních můr a přání
Lunatická realita Reálná jsou zdání
Tělo zahalené do ovčího rouna
každá minuta je nekonečně dlouhá
Hypnotické hodiny přetáčejí den
sirka na kahan a zahoří jak sen
Stane se hudbou Když budeš slovem
Stane se dílem Když budeš klonem
Stane se hvězdou Když budeš nocí
Stane se čímkoliv Když jí dáš pocit
Laboratoř na chemickou lásku
Pokeroví hráči uzavřeli sázku
Instinkt štíra Boty z hadí kůže
Hádanka sfinx Sirény zpěv Osten růže
Chce thriller jak z filmu Jamese Bonda
baladickou romanci co nebude dlouhá
Chce temné snímky z dílny Stevena Kleina
otevřít skříň Pandořinu co má zůstat tajná
Chce mi číst haiku japonských básníků
usínat na plátnech malířských klasiků
Nemá brzdu Noha na pedálu plyn
Mechanik co pocit odlévá jak cín
Jak motýl co křídly obejme tvou mysl
Nekonečný román Nepoznaný smysl
Srdce odhozené na gobelín
zlatým rouchem ozdobený klín
Obrazárna žen kde se měří křivky
tisíce dimenzí postmoderní dívky
Padesát odstínů jedné noci
Padesát odstínů jednoho rána
Písně zpívala ti Šahrazáda
Miluje drama příběhy z médií
bulváru světlomet který nabíjí
Miluje nadpisy bořící hranice
vysoké napětí bez trafostanice
Tvořím příběh na tkalcovském stavu
Na palubě lodi jež dováží čaj a kávu
Padám do iluzí nočních můr a přání
Lunatická realita Reálná jsou zdání
ALCHYMISTA
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Zlaté kvítí na mou tvář
kočí žene koně k nebi
sluneční rozhodí si jas
a život se rázem změní
Na plechové střeše
rozpálená rozvine se krása
Na plechové střeše
rozmarné léto srdce ti drásá
Opilý korábe Piráte osudů
Do mrtvého Do živého moře
Divotvorná voda slzy smyje
Jeden pohled Jedna mysl
propojeni vlnou telepatie
Alchymista mámí moje smysly
Mínóův labyrint i Hlava XXII
zahalena pouze písmeny a čísly
Stříbrné kvítí na mou tvář
kočí žene koně k nebi
měsíční rozhodí si jas
a život se rázem změní
Na plechové střeše
zledovělá rozvine se krása
Na plechové střeše
rozmarná zima srdce ti drásá
Jak tatér ozdobí mé tělo
jméno vyryje mi do duše
do listu prokletých básníků
a ústa ponoří mi do tuše
Nekonečná Odyssea
Odpoutaný prostor čas
Marilyn Monroe i Jane Mansfield
Večernice temnotemný hlas
nanobotí půvab kvete v nás
Jeden pohled Jedna mysl
Sláva do tympánů bije
Navždy propojeni
vlnou telepatie
LABYRINT
[C8H11NO2]
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Rozpůlil Měsíc
jak Buñuel mé bělmo
V rytmu nukleových kyselin
plníme svůj předurčený cíl
poblouzněni dopaminem
dvě spojíme v jedno
Drápu do zdí Alkoholy
opojena teinem kofeinem a révou
proudím životem jak krvinka cévou
Každým činem plním stránky Jeho díla
bumerangy vrhám na světové strany
nakonec zasáhnou mě jejich hrany
Jsem středem vesmíru a živlů síla
Neznám smysl Přesahuju míru
uvrhnuta do partie života a smrti
Apollón v objetí mě s Dionýsem drtí
v labyrintu světa v srdci ukrývá se ráj
kdo koná zlo ten nedosáhne smíru
odlišnou a přeci stejnou máme víru
Nezhasínej svět a dál si se mnou hraj
Jak počitek pádím po soustavě nervů
proměním se v motýla ze stádia larvy
v umělecké extázi po zdi házím barvy
Chráním pocit v jatkách lidských srdcí
pro lásku hvězdu svou z oblohy servu
a než Wilde propadnu polibkům červů
hold vzdám tomu dílu a každému tvůrci
ATHÉNA PARTHENOS
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Tunika ze zlata Tělo slonovina
Pozemské rety Vesmírný zrak
Smrtící krása co duše svádí
Blyštivý pohled Ve vlasech hadi
Moudrost a síla Mistryně v hrách
Tesaná Feidiem Bohyně vítězství
Původní klíč vedoucí ke štěstí
Jsem hranol a rozkládám světlo
Rossettiho srdce po plátnech steklo
Beata Beatrix Lady Lilith Persefona
Božskou komedií procházíme znova
Jádro zemské rozežehla Ona
Dítě kosmu Živlů přírody
První mysl dosáhla obrody
Jsem hranol a spojuju světlo
Da Vinciho vědomí po plátnech steklo
Mona Lisa Jan Křtitel kresby androgyna
Genetické inženýrství Odpoutaná medicína
V celistvosti nachází se nepoznaná síla
Gesamtkunstwerk virtuálních her
Tvorba světů Třetí řád simulaker
Extenze vnímání Obnova poznání
Každé přání plní se na počkání
Rozlévá nový věk ruka Aquaria
Faith Connors Vavříny vítězství
Soudobý klíč vedoucí ke štěstí
Nekonečná konstrukce a boření
Stvořena pro nová stvoření
PERLA
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Pozoruj barvy
jak na triptych se rozskočí
v Zahradě pozemských rozkoší
partii s Hieronymem Boschem
jsem hrála
Klenot elity Perla honory
romance poznala i horory
Pozoruj prostor
jak propadá se do králičí nory
všechno se otáčí vodstvo i hory
v náručí senzorických drátů
jsem spala
Záblesky světel Zrcadel odrazy
maluju s Basilem kouzelné obrazy
Pozoruj čas
jak udává Odyssee cestu
poznat a vyhnout se trestu
v půvabu životního drama
jsem psala
Mazlíček elity Milá honory
romance zažila i horory
Obroda mysli Tabula rasa
Vstupem do nové dimenze
umělecká otevírá se ti krása
KOČKA
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Jako motýl
roztáhnu křídla k nebi
budu tvým živým snem
Znovu se zrodím
do nepoznaných krás
Posvátná jsem kočka
lila vlasy ústa ze zlata
ladná slavná bohatá
nosím křišťálová očka
Jako hvězda
ponesu světlo do dáli
rozzářím tvůj život
Potom se rozpadnu
na prostor a čas
Sílu kosmu nosím v těle
jsem správnost i hřích
spím na svazích pyramid
nedělej si ze mě nepřítele
Jako královna
posílím věhlas koruny
budu tvou věčnou hrou
Potom se sjednotím
vstanu z prachu zas
Miluj
a následuj můj hlas
HVĚZDY
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Jediným pohledem
ve mně probouzíš život
Měli bychom být spolu
umírat ve svých očích
Osvoboď mou mysl
uzdrav mé srdce
Drahokamy na mém těle
Hvězda padlá
platinu na vlasy mi leje
Jediným dotykem
rozpláčeš mou lásku
Měli bychom být spolu
rozpadat se mezi sny
Osvoboď mou mysl
miluj mé srdce
Černá luna sestoupila z nebe
Svítá noc
Vem si mě Já vezmu si tebe
Jedinou chvílí
proměníš můj osud
Měli bychom být spolu
splynout s vesmírem
Osvoboď mou mysl
vem si mé srdce
Popkulturní zrodila nás doba
barevnost dala nám a smích
Tajemství pradávných knih
obnoví znova magická slova
Jsi kouzelně krutá má droga
Jsem tvůj nejkrásnější hřích
PROMĚNY
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Převeď mě do binárního kódu
Odpoutej mé tělo Dodej mu svobodu
Hmatatelné prázdno Nekonečný sen
Dílo co z umělce prodrat se chce ven
Bič přežití co práská do kroku
Múza badatelů Milenka proroků
Břitký je nádech
a výdech třpytivý
Síla mysli boří dějiny
Nemám zrak Ale vnímám snáz
Kaleidoskop nepopsaných krás
Energie prostoupí mě univerza
Hudba sfér co dobro a zlo nezná
Rozpadám se a spojuji zas
Jak díra černá vábím prostor čas
Břitký je nádech
a výdech třpytivý
Síla mysli boří dějiny
Svedla jsem ústa vládců i proroků
Jsem boj o přežití a práskám do kroku
Prošla jsem věkem býka berana i ryby
Dokonalost v různosti je lidí
Dokonalost v otevřeném díle
Jsem život v nekonečné síle
MÁJ
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ..
Potkala jsem kluka v máji
Procházel se zahradou
Jak Adam a Eva v Ráji
Obklopeni záhadou
Cinkli jsme si pálavou
Mé srdce je v háji
Jablko sestřelil mi z hlavy
Já stála nahá u stromu
To On je ten pravý
Láska spadla z obzoru
Pohled z opojených květů
Jsem tvým dávným snem
Polibek věnoval mi v letu
Prvním i posledním dnem
V pohádkovém světu
Dám ti dnes poslední možnost
Dám ti dnes poslední šanci
Miluju tvou hrdou skromnost
Silnou jemnost ve tvém tanci
Na útěku dva nevinní psanci
Rozmarem budeme tvojí show
Pokleskem tvého bulváru
Roztomile nebezpečnou hrou
Divoké titulky sypeme z rukávu
Paparazzi Foťte nás pomalu
Pohled z opojených květů
Jsme tvým dávným snem
Polibek věnujem ti v letu
Prvním i posledním dnem
V mediálním světu
MALÍŘŮV DECH
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Chvějící se skořápka na rozbouřeném moři
ve větrné symfonii naklání se boky na světové strany
Kolébá se barka ve víru zkázy vítězství
lapá po dechu uprostřed sešikovaného loďstva
Jemná jako dotyk slunce Osvěžující jako ranní rosa
Nevinná jako kvítek sněženky Tichá jako holubice míru
Piccaso rozehraj štětcem obraz neklidného srdce
co rozplakal chlad očí touhy žádosti a sžírné moci
Salvadore vdechni druhý rozměr snu tvé činorodé ruce
zhmotňují v duši osmou barvu duhy zapovězený nám pocit
Snad vášeň snad čistá láska vševědoucí oko zpozornělo
Zatrhnuto v rámci veřejného blaha Odávej se radovánkám
intelektu čisté mysli odzvonila hrana
Co je pocit štěstí pane Huxley?
Prázdná vila na floridské pláži Zářící úsměv s krůpějemi slz
Tělo modelky zpod ostří skalpelu na operačním loži
Vědění že nevím víc jen dohady a spory
Pocit svobody ve stokrát svařované kleci Zištná láska k všemu lidu
Polibky smrti a smrti polibky Sláva s příchutí opiátů koksu destilátů
destruktivní motor co dodává nám sílu
Na tváři lehký smích hluboký v srdci žal Karle Hynku Mácho mám
Přou se vědci humanisti velitelé filozof
nedochází k výsledku bezvládně se propadají do hlubin zemské strže
Zkameněly tváře Zvadly sedmikrásky Rázný úder prolomil studny betonové skruže
a pronikavý černý smích vyrazil jim na rtech jak rozsudek smrti
v myslích tváře mechatvora rozechvění v sedadlech se vrtí
ze šroubků matiček propojený drátky sevřel necitelně hrdlo
Zazpíval valčíček kárný studentům udělil políček
Nad skleničkami myslitelů líbezný zazněl slávy hlas
Přiťuknem si na pokrok Uvnitř propukáme v pláč
Halí belí zavři oči dítko v zelí jak hazardní se chovej hráč
a pinčl na D4 bez pocitu viny rozehrál partii šachu
slza spojila částečky nehmotného prachu
slovíčka tužkou do almanachu
Na tváři lehký žal hluboký v srdci smích chtěla bych mít
Na tváři lehký žal a věčnou lásku v srdci ctít
DOBA NANOTECHNOLOGICKÁ
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Královna na jehlách dívá se do dálky
Na hlavě koruna sálá
Vlastní krví podepsala
Lilie na zem padá Do vody korálky
Milenka cudnosti Snoubenka hříchu
Tancuje pro tebe
Maluje pro tebe
Duše plná slz a Srdce plné smíchu
Královna na jehlách dívá se do dálky
Pod nohama louka vzkvétá
Kdesi v třetích zemích světa
Nemoci bída a hlad táhnou do války
Četla jsem Huxleyho Orwella i Neffa
Poznala myšlenky co změnily tvář světa
Prošla jsem peklem očistcem i rájem
Všude měli o mou duši zájem
Nic není zadarmo Život se měří
Poznali na Nilu i Babylonské věži
Sto lidí Sto různých názorů a řečí
Rovnováhu kosmu dobro a zlo střeží
Královna na jehlách divá se do dálky
Lidství se rozplývá v kultuře klonu
Brání se tělo v moderním shonu
Brání se mysl poklesu morálky
Zmatena kdesi ve světě klamu
Vstupuju s pokrokem do nové éry
Kde je pravda Kde jsou jen pověry
Hlavu si v mýtech Barthesi lámu
Hektické století nabývá rysů
Oslava perverze Oslava podsvětí
Krása zpod skalpelu Soudobé prokletí
Na stránkách módních časopisů
Surfujeme v informačním víru
Sdílíme se všemi moudra i hlouposti
Bouráme hranice Jednota v různosti
Válčíme pro zachování míru
Královna na jehlách dívá se do dálky
Ze džbánu vylévá průzračnou vodu
Ze džbánu vylévá s láskou svobodu
Na konci světa kráčíme do dálky
Na dlani lilie Ve vlasech korálky
Jak vznikla E-ANIMA báseň?
- vložila jsem na facebookové stránky www.facebook.com/katerinaanima výzvu, aby fanoušci napsali devět slov na téma "21. století" - každý přitom mohl uvést pouze jedno slovo
- slova v přesném časovém pořadí: snoubenec, pokles morálky, časopis, nanotechnologie, hektizmus, konec světa, pokrok, válka, zmatení
Autor: Kateřina Dušková alias ANIMA ..
VODOPÁD
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Namaluj život na má záda
Jak sílí Jak žhne Jak sálá
Vydechni nebe Podej mi ruce
Vyplakej moře Dej mi své srdce
...
Namaluj na oči osnovu not
Tanečníci rozezněte struny
Špičkou černočerných bot
Jasně temnou melodii luny
Namaluj tuší linku na mou šíji
Otoč se na hrazdě A skoč
Myšlenka do malby se vpíjí
Padni Vstaň a neptej se proč
Ránem vzkvetou na rtech slova
Stoč je do papíru s mojí duší
Jarní slunce rozezní je znova
Písně citů jak vodopád hučí
Namaluj život na má záda
Jak sílí Jak žhne Jak sálá
Vydechnu nebe Podám ti ruce
Vyplakám moře Dám ti své srdce
ON
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Koukala žena Koukala po muži
Fiží na hrudi Filet na kůži
Vratká chůze Vábivý zrak
Koukala žena Koukala po muži
Cinkot přezek Cinkot kovu
Petře! Pramínku! Prstýnku!
Zvolala žena Zvolala že na
Řetízku blond Řetízku řas
Cinkot přezek Cinkot kovu
Nabídla pozici Nabídla zázemí
Dlaň a Zrak! Ouška a Rty!
Nabídla Pálenku Královna Zoo
On - ne jiný
On - jediný
On - je jiný
Zrozené dobro Zemdlené zlo
Maluje básně Skládá obrázky
Pokládá sebe Pokládá otázky
Podpatku chůze Jehel chůze
Lapený múzou Oddaný múze
Zrozené dobro Zemdlené zlo
Petře! Pramínku! Prstýnku!
Nesmělá láska Nesmělá víra
Jemnosti nehtu V Jemnosti síla
Děťátko svírá Dítě kolíbá
Petře! Pramínku! Prstýnku!
Krm je city Krm mě životem
Květy do děla Květy do oken
Koukala žena Koukala po muži
Fiží na hrudi Filet na kůži
Vratká chůze Vábivý zrak
Koukala žena Koukala po muži
UPÍR A LUNA
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Černý parfém voní nocí
zimní vítr zahalí tě mocí
Temní lovci loví pocit
Lovců král už ze sna procit
Pohled z ledu rozbil duši
Upír ve mně život tušil
Poslouchej jak srdce buší
Pohleď jak nám pouto sluší
Zhasla svíce Zvadl květ
Prázdná krása Prázdný let
Miluj zemi Vnímej svět
Vznítil se prach Fénix vzlét
Víte jak zní první dech
Víte jak smrt cítí mech
Poznejte ten lidský vzdech
Dobro a zlo na mých rtech
Nesuďte nás Půlnoc padá
Hvězdná zář a luna dravá
Kosmu prach Dávná sláva
Lidský strach a krása mladá
Černý parfém voní nocí
Zimní vítr zahalí tě mocí
Poslouchej jak srdce buší
Pohleď jak nám pouto sluší
ŽIVOT
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Jsem muž Jsem žena
Jsem člověk co hledá
Jsem savec Jsem vir
Jsem zvířat boj a mír
Jsem jaro Jsem zima
Jsem mrtvá Jsem živá
Jsem země Jsem voda
Jsem láska Jsem zloba
Srdce oheň Tělo hlína
Jsem prostor co spíná
Nekonečná časomíra
Jsem život co neumírá
DRAHOKAM
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Dáma na mince hází kostkami
šampaňské vyzvání a vyznání
bublinek na osvíceném vlásku
Kdo v kasinu by hledal lásku?
Kozačky klapou po osnově not
unikla nitka umělcův navinula
krok Kamufláž koženkových bot
Miluje pop a On hnědovlásku
Slibuju hollywoodské zvíře
až kůže naježí se jantarem
zahraje zrak a na drápky lak
Slibuju v hollywoodské víře
Krásná je hříšnost hranostaje
drahokam na pooraném poli
krok sun krok horizontu taje
Škorpion toulá se metropolí
Dáma na mince hází kostkami
šampaňské vyzvání a vyznání
bublinek na osvíceném vlásku
V kasinu našla jsem tvou lásku
SUBRETA
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Žabky házím kamínkem na dno
Zachvěly se lístky břízy zpívám tiše
Ladno nohy hebkou trávou bloudí
V komnatách z hedvábí klenby se hroutí
Lékař v bílém plášti zmateně hlavou kroutí
Opona spadla jak domeček z proutí
Proč pláče naříká pročpak se rmoutí
Optal se mládenec kočovné pouti
Neptej se nepoví šeptaly prstýnky
Subreta v šantánu rozhodila vlasů pramínky
Kaluže bota má pantomima
Lexikon kouzel papoušek na rotopedu
Proklínal dnem nocí pan Tom mima
Zavázal tkaničky utáhl kravatu jednu středu
Papoušek kouzel lexikon na rotopedu
Sólový soprán salóny se nesl
Seladon směle slovník slibů snesl
Slůvka smyslná slečnu sváděla
Nad sklenicí saké ústa sladká skláněla
Plakáty vábily lesní roh rozezněl se po pláni
očí mžik a propadly kouzlu volání
Jeden dech nekonečné zvonků cinkání
Sametová vlákna propletená v ranní rose
Pohladila víčka poznání
Deset dnů kožich ze sobolí kůže
Deset dnů opitá skicou neznámého muže
Deset dnů sivá holubičko suvenýre z Plesa
Deset dnů synek světoběžný pro dívčí srdce plesá
Deset dnů a ani o den více
Sbohem a šáteček moje krasavice
Tuhne krev v žilách krví žíla trhne
Noha na pedálu černý anděl volant ze svodidel strhne
a hlavou vzpomínky křičely vzdorovité ne
Zahltily sluch a střepy a kamínky
a ticho
bílé ticho kolem se pne
Píše se květen od trafikantky koupim noviny
Prýmky vázičky přehledy milostných pletů
kdesi hladomor na hrudi červených pár rozhnisaných květů
Porcelán a šaty s krajkou baletka ladně nohy k nebi zdvihla
V začouzeném kabaretu píšu v letu kolemjdoucím všemu světu
Láska nezemřela jen se za oblaka skryla
LÁSKA S.R.O.
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
V kamenném divadle dřevěných loutek
Kašpárek princezna a dva draci
Lesk a bída scénou prochází se
Špagátkem potáhnu oponu zatáhnu
Ve víru her myšlenky podivné se ztrácí
Klaksony škodovek křičící titulky kufříky právníků
Skřípějí brzdy bulváry oslní hledá se tucet viníků
Pročítám článek na téma láska
Reklamy akty akty a kráska
Sedící němá pod lípou v poli
V objetí cizince lokty ji bolí
Šněrovací boty zuje hraje dál svou roli
Buší déšť do oken buší na ramena
Skropil zem trávník park i linolea
Lokny zplihly řasy zvlhly
Na blátivou zem kolena strhly
Sestry hlad a žízeň zkřehlá těla
Za skleněnou tabulí dvě povadlé tváře
Ošlehané větrem touhy, formální jak listy kalendáře
Nádraží stanice přestupná jízdenku koupím
Ledový vzduch do plic vtáhnu
Do komerční banky v 09:55 vstoupím
Barevné taxíky večírky bujaré stálé povinnosti
Kožená sedadla rozlité šampaňské zábavy po libosti
Trolejbusy U soudu míjejí se ve fabrice noci
Dva kroky vpřed bez předsudků bez emocí
Bělmo růž a rtěnka v zamrzlém potoce
Jak štiplavý dým valící se z komínů
Nad propadlými víčky očí
Rozplynou se po roce
Lehounký vánek nad mrakem prachu
Motýlek třepotá rty s písní života
V peřinách z hedvábí duši mou hřejí
V peřinách z hedvábí zorničky se smějí
Když obejmeš mě naděj a jistota
PAMPEÁTR
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Zneuctěná poezie
V norkovém kožichu s černočerným boa
Prohýřili svatojánskou nocí vlastní úsměv
v kostkovaném šatu z klauna udělali vola
čelo se zamračilo nebe a ustal srdce zpěv
jen sedmikráska kvete dechem louka žije
uším našeptával havran Edgara Alana Poa
nudným amfiteátrem té zneuctěné poezie
Secesní dáma tu cpala se párkem v rohlíku
Kečupová ústa našpulila na svého muže
Moderní žena s diamantem lásky v malíku
Konzumní zboží sbalené do lidské kůže
Štěstí odplavalo vodou s šátečkem v balíku
Básníku tvá ústa Zde kvést by měly růže
Robinson v pozdraveném saku od ptáka
Spatřila jsem jak ránem pozoroval červánky
Trpce se zasmál havran na římse ať zakráká
Zaslechla jsem podrážku na listech čekanky
Uronily kapky nebes řasy tvářolící mraka
V zástupu davu s pampeliškou ve vlasech
Tvou flétnu léto smutně minulo, jsem rozehrála
V černočerném stínu v prožitých klasech
Elektronických úsměvů malířova ruka tancovala
špička baletky zazněla v lidských hlasech
Po sedmi nočních časech "Strč prst skrz krk"
Bez přihlouplých otázek šprýmů očí úkosů
Milujeme za sto dvacet na hodinu Vrkú Vrk
Poctivě a efektivně dostal chrobák po nosu
Bebebe do duše lálo do zadnice berany Trk
Zneuctěná poezie
CHACHACHA po žalné zemi uválela smíchy
Koonsova hafana a dva strakaté kolibříky
Jen ať přešťastně se tlemí životodárný kýč
Je to skvělé prostě super! Sem z toho pryč!
... VE SNĚHU
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
SRD-CE SRD-CE SRD-CE SRD-CE SRD-CE SRD-CE
SRD-CE SRD-CE SRD-CE SRD-CE SRD-CE SRD-CE
SRD-CE SRD-CE SRD-CE SRD-CE SRD-CE SRD-CE
SRD-CE SRD-CE SRD-CE SRD-CE _ __ z parchantěl a
MILOVANÁ
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Dostali jsme vzácný dar
být na světě roků pár
Slunce hřeje Vítr fučí
Půda plodí Řeka hučí
Dostali jsme vzácný dar
být na světě roků pár
...
Tolik barev Tolik tvarů
Tolik rostlin Tolik tvorů
Dostali jsme vzácný dar
Rozum Srdce Zemský ráj
Na Zemi jsi přišel prost
Na Zemi jsi jako skvost
Na Zemi jsi jenom host
Cožpak nevíš Na svou Zemi hledíš
Zotročuješ krásu pro svou pýchu
Zotročuješ život a je ti to k smíchu
Cožpak nevíš Na svou Zemi hledíš
Umíraj rostliny
Umírá zvěř
Pláče Země Pláču též
Umíraj lidé bez vody a jídla
pro diamanty vykládaná sídla
Zármutek padá a já se ptám
Kam jsme to došli Kam
Běžíme kupředu jak tažní koně
pod bičem táhneme kočáry dvoje
Splacené slzami Splacené krví
Běžíme kupředu jak tažní koně
Neschopni citu Neschopni mluvit
Dívám se na nebe Dívám se na tebe
Sním o tom že budeme žít v smíru
Sním o tom že budeme žít v míru
Dívám se na nebe Dívám se na tebe
A než svůj pohled do vesmíru dám
Děkuji za nejkrásnější dar
EL BELJIN
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Baletka točí se v jiskřivém zraku
kolečko zapadá neslyšně pomáhá
lehounký vítr nad mrakem prachu
svázat nitkou strachu
sny nesněné vábí tiše svolává
Protkané sítě z hedvábí na ústa
dolehnou šimrají kůži pírka bílá
prosvětlí štětcem místa pustá
přikrytá víčka písní me gusta
letmý dotyk kůže v mžiku hrdlo svírá
Do dlaní hřejivých vichřice ničivá
ulehá jemně motýlek ve mě
Do barevných luk skřivánek zavítá
Proplula barka kapkou slzy
zafoukal do plachet zlatavý dech
napnul plátna vyplaví brzy
šťavnatých hroznů trsy
rozkvetlých růží květ
Melodie zkřehlým tělem prostupuje skrze
šepot ustává v pelesti kořeny nechává
uprostřed neprostupné tvrze
ztracena v mámivé mlze
do hlubin tvých se propadá
HYDRA
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Shodím šat v borovém háji
v bouřlivém tichu na sololit
Shodím štětec tuš a kadmia
.
Zmodrá zrak Zrudnou záda
Zlatem zasypaná do života
padám nahá Nohou k zemi
Pavučina spřádá duši ženy
Políbí lístky lidskou srst
.
Z ohně a vody vynoří se saň
Syrovým sladem Slyš Koluje krev
To starců rev Dětská moudrost
Bláznů bystrost Lidská hloupost
Dějiny země Dějiny ze mě
Lesklá bída Bídná lesklost
Radost Bolest Slabost Síla
V drápech život svírá
Stírá zlo a chrlí lásku
V českém ráji city chrání
Anima i Ty
LIDSKÁ TVÁŘ
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Nakreslím na lino lidskou tvář
aby nezapomněl nikdo z nás
co znamená láska
Nakreslím činorodé ruce
políbím Apollóna
harmonie rozletí se v barevnosti prudce
Slunce rozežehne duši v nás
A až poraníš mě Světe
steču s vínem do číše
Dionýsos napíše mi vzkaz
aulos ukolébá srdce zas
a Já rozplynu se v čas
PRŮZRAČNÁ SVÍTÁNÍ
KATEŘINA ANIMA DUŠKOVÁ
Jako ten nejzářivější paprsek ranního slunce
Pronikáš stále dál a dál z podmořských hlubin bezedné noci
Přítomnost se snáší nad krajinou
Zkus zahlédnout spanilé hvězdičky svit
Vše vzájemně se prolíná
Není naděje bez zoufalství
Není bílé bez černé
Toto je život
Představ si
Kapičky písku prýštící z nebe
Písečnou bouři jež ohněm vzplála
Dveře vedoucí do neznáma
Divoký kůň dál pouští cválá
V úpatí skal
Z dlaní tvých vzlétá k řasám nachovým na tisíce motýlů
Povídej mi o tom co vidíš mořeplavče dnů
Plameny deště
Tyrkysovou oblohou vně husté mlhy
Průzračný gejzír reality
Nad stády mňoukajících automobilů
Rozprostíráš svá vzdušná křídla
Jako nekonečná pavučina
Jako hedvábný vánek z dáli
Od večera do rána
